Františkovy stránky - nejen rybářské, ale tato je o japonských topolech

Obsah: rok 2013, 2014, 2015, 2016,  2017, 2018, 2019 2020

Dá se říci, že mou oblíbenou plodinou pro pěstování jsou rajčata a tak na chalupě jsem udělal jednořádkový záhon na cca 16 rajčat. Předloni jakž takž, ale loni jim něco ukousalo špičky, sem tam i celou větvičku s malými rajčaty, takže z toho nebylo nic. Nedalo se nic dělat, rozhodl jsem se záhonek oplotit. Toho se chytil majitel onoho pozemku Eda a že když plotit, tak větší kus a že zkusíme být samozásobiteli dřevem (asi se obává, že vlastnictví půl hektaru normálního lesa je prostě slabota). Tak samozřejmě že jsem nebyl proti, neboť někdy na sobě pozoruji, že mám v sobě asi nějaké zemědělské geny zřejmě po babičce a dědovi - byli to malozemědělci na Vysočině. Loni jsem ostatně od souseda dostal čtyři řízky japonských topolů a tři z nich se ujaly. Ovšem oproti dostupným informacím nedorostly slibovaných až 180 cm, ale s bídou polovinu – na obrázku je jednoroční „topůlek“ a to byl zasazen, co se týče vody, na jedno z nejlepších míst – je tam vlhko celoročně od prosakující vody. A jen tak pro zajímavost - soused jich vysázel asi 100 a nakonec mu nezbyl ani jeden - neměl to oploceno a srnky mu je zlikvidovaly.

Řízky jsem objednal přes net již začátkem února – spočítal jsem, že i s malou rezervou jich budeme potřebovat 450 – na vzdálenost řádků 180 cm a v řádku 50 cm a na uvažovaném pozemku. Řízky byly firmou distribuovány od 4. března a nám přišly 8. března. Bohužel jsme nemohli použít vlastní autodopravu, neb to firma umožňovala asi až od 3 tis. ks řízků. Takže: řízek byl zaokrouhleně za 1,3 Kč a doprava ČP jako balík stála 242 Kč, celkem to tedy vyšlo na 812 Kč, všechny ceny včetně DPH. Je fakt, že mne překvapilo, jaký to byl malý balíček – jestli to vážilo 2 kg, tak to bylo hodně. Vzhledem k letošnímu počasí to ale byl problém – v této době na zamýšleném pozemku byl samozřejmě sníh a zamrzlá zem a jak se nakonec ukázalo, tak to tak bylo minimálně ještě měsíc. Naštěstí máme k dispozici vynikající sklep, v něm není světlo a tou dobou tak kolem 7 stupňů a dobrá vlhkost. Takže řízky, sloupky i pletivo byly, leč do půdy nešlo kopnout ani krumpáčem. Nakonec se počasí umoudřilo a tak jsem 11. dubna vyměřil řádky a vyznačil, kde budu řízky sázet.



Značení šlo nejrychleji sprejem s barvou – ten mi však záhy došel a tak jsem to dodělal barvou a štětcem a to bylo tak dvakrát pomalejší. Jen pro informaci – označení mně trvalo něco přes 3 hodiny. Během soboty a neděle jsme s Edou oplotili vyznačený pozemek - asi 900 m2, z čehož šlo využít cca 70 % - na nevyužitelné ploše je pár ovocných stromů. Na plot jsme použili „lesnické pletivo“, které jsme zakoupili přes Aukro – 100 m za 2 tis. Kč i s dopravou. To nám stačilo, neb dvě strany „oplocení“ jsou tvořeny stodolou, chalupou a stávajícím plotem. Kůly – soušky z našeho lesa - bylo jich 16 s roztečí kolem čtyřech metrů. Použili jsme 60 m pletiva.



V pondělí jsem udělal něco, na co moc pyšný nejsem, ale vzhledem k náhlému rozhodnutí o pěstování japonských topolů mne nic jiného nenapadlo – budoucí řádky jsem stříknul pomocí takového ručního rozprašovače Roundapem, abych zamezil bezprostřednímu zarůstání řízků trávou. Bohužel tráva ještě moc nerostla a tak jsem docela zvědav jak moc to pomůže. Na můj dotaz výrobce přípravku sdělil, že mohu sázet již další den – raději jsem to ale nechal na čtvrtek. Tak jak je všude doporučeno, řízky jsem dal na dva dny do vody tak, aby byly úplně ponořeny.





Ve čtvrtek 18.4. jsem za pomoci jednoduchých pomůcek řízky japonských topolů zasázel. Trvalo mi to cca 8 hodin, samozřejmě i s nějakou tou přestávkou. Foto je sice z 19.4. ale ve čtvrtek sázení neměl kdo vyfotit.







No a takto vypadal mnou zvolený řízek pro sledování po zasazení.



A takto za týden, kdy jsem již bohužel musel nastoupit se sekačkou a trávu mezi řádky posekat.



Na chalupu jsem přijel za svými topoly 8.5. Jelikož mezi tím docela pršelo, tak především tráva rostla jako z vody. To ale asi bude takový věčný problém dokud topoly nebudou mít alespoň 30 cm - tedy pokud se ujmou, neb se domnívám, že zatím neustále rostou z "podstaty".



Takže opět nástup se sekačkou a těch 900 m2 opět posekat. Sekačka žádný zázrak, klasická rotační, ale kupodivu s ní posekám celkem bez problémů i trávu 30 cm vysokou.
No a takto vypadají mé vybrané topoly "fotostar" po 25 dnech po zasázení, kde je vidět jak poporostly.





Pozemek, na kterém experimentálně topoly pěstujeme, má výhodu v tom, že se na něm nachází jak sušší části, tak vysloveně mokré, kde prostě více méně v tomto docela na vodu bohatém období (například od toho 8.5. do 13.5. tam napršelo 20 mm vody - to je 20 l na m2) tam voda vlastne vyvěrá. Následující foto ukazuje právě toto místo.





Tak topoly opět trochu poporostly, jak je vidět na následujícím obrázku - topolům je 85 dní a rostou opravdu nějak nesourodě - některé měří 30 cm jiné sotva 10 cm.



Další obrázek ukazuje topol zasazený v loňském roce tj. stáří 15 měsíců ve srovnání s mou postavou - měřím 180 cm.



No a pak se projevilo to, co řada z nás ani nepamatuje - červenec 2013 byl nejsušším červencem od roku 1953 a sucho pokračovalo i v srpnu a tak část topolů prostě uschla. Na obrázku má ještě zelený výhonek, ale i ten pak uschnul.



Zvažoval jsem spočítat ztráty ke konci vegetativního období, ale usoudil jsem, že to bude lepší na jaře, kde budou zahrnuty i eventuální zrtáty z přezimování. Jinak celkový pohled na pozemek s topoly lze shlédnout na topoly podzim 2013.
A tady si dovolím pár poznámek - na základě tohoto videa se mi ozval pan Petr Špatenka (www.vypestujsiles.cz) a s nim jsem prodiskutoval, co je dle jeho názoru špatně - zásadní problém vidí v přípravě pozemku. Já upřímě řečeno další problém vidím v naprosté odlišnosti půdy - on pěstuje topoly v jedné z nejúrodnějších lokalit v ČR (v Polabí), zatím co na mém pozemku je cca 35 cm půdy a dál je to něco jako kopaný písek tak vhodný do malty - snad je to patrné z následujícího obrázku.



Již koncem minulého roku jsem se rozhodl, že zjevně neujmuté topoly znova vysadím. Probral jsem to opět s panem Špaténkou a ten mi poradil, ať nevysazuji klasické řízky, ale ať vysázím tzv. kůly, což v mém případě byly "řízky" o délce 150 cm (jejich průměr se pohyboval od 4 do 2 cm) s tím, že je rozpůlím na cca 75 cm, neb je stejně v mých podmínkách hlouběji než půl metru do země nedostanu. Smyslem celého tohoto je dostat řízky pod úroveň kořenů trávy. Kůly v počtu 15 ks jsem v březnu obdržel poštou.



Odjel jsem s nimi na chalupu, tam jsem je rozpůlil - dva dokonce "roztřetil", namočil do kyblíku a po dvou dnech (17.3.2014) vysadil. Díry na ně jsem nejprve dělal roxorem, ale nakonec se ukázalo být méně namáhavé a rychlejší použít vrták na prvních 30 cm a pak roxor.



Takže jsem je sázel do hloubky asi 50 cm - v mých podmínkách tam vlastně začínal něco jako písek, respektive jakási rozpadlá hornina. No a takto vypadal jeden ze zasazených kůlů po týdnu, tj. 24.3.2014.



No a následující obrázek ukazuje 11 měsíců starý topol - no spíše topůlek - jeden z těch, co tedy opravdu moc nepoporostl, ale asi se ujmul.



No a s uplynulým časem musím konstatovat, že tito "mrňousové" nakonec zašly. Jinak ani mně se nevyhnulo napadení topolů škůdci - byly to mšice - proti nim jsem použil běžný přípravek Pirimor. No a samozřejmě, že i mé topoly navštívila mandelinka topolová - následující obrázky asi nepotřebují komentář a je na nich zachycen vývoj mandelinky:







No a takto topoly poporostly - ta tyčka ukazuje jeho výšku na jaře. Ale musím zde říci, že jsou to ty lepší exempláře:





Topoly zimu přečkaly úplně v pohodě, protože žádná zima vlastně nebyla. Bohužel se to podepsalo i na vláze v půdě a vlastně to nevěštilo nic dobrého. Topoly sice rostly, ale nic světoborného. No a pak přišla vedra a totální vláhový deficit - česky řečeno vlastně skoro nepršelo a tak sucho udělalo své - prostě část topolů uschla. Zásadně se tak projevil místní vliv vlhkosti půdy. Topoly jsou tak značně rozdílné ve své velikosti - cca od 1 m do 3 m - snad je to patrné z následujících obrázků:





A tady je krátké video, na kterém je také vidět stav topolů: Moje topoly říjen 2015 (https://youtu.be/AAv93b4IL3k)

Přišlo jaro a s ním i bilancování. Objevil se totiž další problém, který je prakticky neřešitelný. Mé topoly totiž napadli hryzci, a kdo se s těmito potvorami setkal, tak asi ví, o čem je řeč. Jejich chodbičky či spíše chodby jsou poměrně hluboko a tak je člověk najde snad jedině tehdy, když se do nich propadne a pak bohužel tak, že je najde pod topolem, který lehl - viz následující obrázky.







Některé topoly co zcela vlastně „neupadly“ jsem narovnal a přivázal ke kolíkům a kupodivu se jich část chytla a během roku neuschly. Samozřejmě toto je umožněno tím, že topoly pěstuji vlastně v malém, jinak si neumím představit, že by to někdo dělal třeba na hektarovém pozemku. Takže nakonec na podzim 2016 mohu konstatovat, že hryzci zničili cca 30 topolů. Celková bilance je velmi neutěšená – z celkového počtu cca 420 vysazených topolů jich kvůli suchu v roce 2013 a vlastně i 2014 a po nájezdu hryzců zbylo 230 – tedy „úmrtnost“ je 45 % a to se děsím jara 2017. Jinak jsem se hryzcům pokoušel znepříjemnit život pomocí dýmovnic. Původně jsem chtěl zakoupit komerčně vyráběné proti krtkům, ale při jejich ceně jsem si je začal vyrábět sám, kde odpuzující složkou byl kysličník siřičitý – do dýmovnice jsem přidával síru. Efekt této dýmovnice je k vidění na https://youtu.be/J2gBvSnyGS4 - stačí kliknout. Video k topolům z listopadu 2016 je na https://youtu.be/fE25w3Q2lhg - není nic moc



A máme tu začátek dalšího roku. Po zimně jsem přijel na chalupu s obavami jaké škody způsobili hryzci. Byl jsem mile překvapen - zatím celkem lehly čtyři topoly, což proti loňským cca 30 byl vlastně úspěch. Dále musím konstatovat, že oproti loňskému roku je podstatně větší vlhko, tak uvidíme. Jinak jsem se již na podzim rozhodl porazit jeden ze dvou topolů výsázených v roce 2012 - jejich obrázek je jako první v tomto článku - to jim byl jeden rok. Nestihl jsem to v zimě, ale to se nedá nic dělat. Chtěl jsem jej porazit proto, aby jsem zvýšil naději, že uvidím, jak z pařezu vyroste nový topol - údajně lze takto postupovat až pětkrát.



s tím, že dolní průmer byl 12 cm a nejmenší horní průměr jsem zvolil 3 cm. zdá se že nic moc, ale na druhé straně, kdyby takto vyrostlo třeba 200 topolů, tak by to dalo tak 130 koleček.

Tady je z "kácení" taková malá prezentace https://youtu.be/tkZLkhX7e3E

Nějaký čas uplynul a topoly si v mezích místních možností nějak vedou - tedy nic moc. Pařez poraženého topolu začal velmi pozvolna obrůstat:



což je stav, jak vidno z fota, k 8. červenci 2017 - tedy za cca 3 měsíce žádné třeba metrové výhony, s bídou mají 40 cm. Na následující fotografii je vlastně konečný stav 2017 - z listopadu. Aby jsem řekl pravdu, tak ani nevím, co z toho "křoví" mám ponechat jako budoucí stromek.



Jak jsem již uvedl, tak topoly rostly jen tak jako aby se neřeklo. Na následujícím snímku jsou ty, co rostou nejlépe, ale zdaleka se to nepodobá tomu, co je v mnoha případech avizováno.



Rozhodl jsem se porazit druhý topol z těch, co byly vysazeny v roce 2012 a vyrostly. Průměr pařezu je 17 cm, což je o 4 cm více než byl ten jarní. Jeho "užitná" délka byla asi 7 m.





Takový přehled roku 2017 je v následujícím videu:

https://youtu.be/sro85z0ueZ8


Topoly tak nějak rostou a pro tento rok, není co k tomu vlastně dodat. Jedině co v tomto roce stálo za zmínku je to, že topoly napadla opět nějaká potvora. Naštěstí to nebylo nijak masivní.



Podle toho, co jsem našel na netu, jde asi o Štítonoše skvrnitého. Je tedy zajímavé, že o něm píšou, že se hlavně živí řepkou a listy řepy. Někde jsem se dokonce dočetl, že jejich vývoj je na řepě přímo závislý. To, že by se živili listy stromů, jsem nikde nenašel. Navíc, v mém bramborovém políčku postupně sežrali všechnu lebedu. Brambor si nevšímali. Tedy pokud to byli oni.






... během roku žádné zásadní změny nenastaly. Ani nelze nějak rozlišit změnu třeba výšky topolů - jestli měří 7 m nebo 8 to už nějak na první pohled nepoznám. Faktem zůstává, že trvající vláhový deficit zcela zásadně ovlivňuje jejich růst.

Přesto jich cca 25 má průměr 10 - 12 cm a bylo by je třeba porazit, neboť dvířka do kamen mají 12 cm, tak aby se to nemuselo štípat. Problém je v tom, že nelze porazit jen vybrané, protože ty další by pak polámaly letorosty z pařezů poražených. Asi se to bude muset vzít plošně - holt z těch 3 cm udelám tyčky k rajčatům ...





A tady si neodpustím foto naší zrenovované pece co má ty dvířka 12 cm – je to naše pýcha.



Na další fotografii je vidět jak topoly vypadaly v létě.



Přehled roku 2019 je v následujícím videu:

https://youtu.be/ii21veCfC0U
Tento rok jsem začal tím, že jsem skutečně pár minitopolů uříznul a použil jako tyčky k rajčatům. Je jen škoda, že nelze topolové tyčky nechat v záhoně i na další roky, neb by asi byly „věčné“ – krásně se ujaly …


V červenci kolem dvacátého trochu foukalo a při jednom větrném poryvu se pár topolů zlomilo – kupodivu nikoliv okrajových, ale nijak moc.


Nastal podzim a já jsem začal vyřezávat další topoly s tak malým průměrem, že jejich využití k topení (ne že by to nešlo) je neúměrné k vynaložené námaze.


V roce 2014 (viz) jsem se rozhodl ty topoly, co se neujaly znova vysadit. Použil jsem tzv. kůly, které měli zaručit rychlejší růst. Jak ale ukazuje následující fotografie, tak se to nepotvrdilo – prostě když je to místo nevhodné, tak tam topoly nerostou a můžete tam sázet, co chcete.


Další foto ukazuje vyřezané minitopoly z poměrně malého kusu pozemku na kterém bylo cca 15 ks použitelných topolů. Ale na té větší části pozemku je ten poměr výrazně lepší.


No a tady je těch cca 15 nařezaných na 2 m kusy.


Srážky byly letos nadprůměrné a to o 16 % nad dlouhodobým průměrem a přímo u nás proti r. 2019 o 67 % vyšší!